Múzou políbená
Jdu si takhle po hradě, najednou hele, Annie! Stojí tam a směje se! Ale ne, takhle to nebylo. Potkala jsem naší krásnou, milou a modrou (nebo spíše růžovo-černo-modrou) Annie, která si to s úsměvem tlápala po hradě. V ruce brk, zasněný výraz (ale všeho s mírou, aby to stíhal lapač ještě pobírat) a na tváři obtisk rudé rtěnky. Nepochybuji o tom, že Annie políbila samotná Múza a dodala jí tak inspiraci k dělání něčeho velice mo(u)drého a užitečného. Jen aby si s tou hlavou v oblacích nepřišla o skalp, Annie!
6/10