Půlnoční rande
Seděla jsem zrovna u krbu v kolejní místnosti, když tiše cvakly dveře a do místnosti se vplížil Wayna. Chtěla jsem se ho zeptat, kde byl tak dlouho do noci, ale hned jak se na mě otočil, aby si něco rychle vymyslel, uviděla jsem červenou rtěnku na jeho tváři. Při zmínce slova rande se Waynovi zaleskly oči a s poťouchlým úsměvem raději odkráčel do svého pokoje. Žádné pikantnosti jsem z něj nedostala, ale rande se očividně vydařilo a vlastně ani není divu vzhledem k tomu, jak mu to slušelo. Jednotlivé kousky oblečení k sobě skvěle pasují a celek působí jako oděv nějakého vysoce postaveného a mocného čaroděje. Uděluji tedy zasloužených 10 bodů.
10/10