va sourozenci. Odlišní svými vlastnostmi tak, že odlišnějších dvojic by člověk málokde hledal. A ač odlišní, přec by jeden bez druhého existovat nemohl. První ze sourozenců plný pozitivního. Symbolizuje zrození, čistotu a novou naději. Ten druhý naopak k negativnímu je přisouzen. Jeho symboly jsou znakem nějakého konce, nečistého konání či beznaděje. Avšak toto je jen první dojem, jelikož pokud se podívám do hloubky těchto tvorů, zjistíme, že ne vše je tak, jak se zdálo na první pohled. Ne každému dojde, že mluvím o dni a noci. Avšak myslím, že nyní si v této rovnici mnoho z vás udělá jasno. Jelikož tak už to totiž bývá. To, co je světlé, značí to, co je dobré a naopak tmavé značí to zlé. Možná mají tyto předsudky pravdu, pokud bych se nad tím nezamyslela, určitě bych s tím také souhlasila. Ale po důkladnějším prozkoumání musím trochu oponovat této předpojatosti. Není vždy vše, tak jako by se zdálo na první pohled. Stačí se podívat na to, jak soudíme ty okolo nás. Jelikož tak jako může být deštivý den, tak může být jasná noc. Den může být pokažen velkou zimou či pokaženou náladou, ba naopak noc může být plná hvězd a nádherných snů.
A proč tu mluvím zrovna o něčem takovém, jako je den a noc? Myslím, že sama jsem to nevěděla do doby, než jsem se dostala k tomuto uvažování. Zajímavé že? Ano, nyní už vím, že někdy se vyplatí nechat pracovat naše myšlenky, nechat proudit to, co v nás je, protože se může stát, že na začátku nemáte nic jiného než pouhou myšlenku. Ovšem myšlenka má to kouzlo, že jí dokážeme rozvíjet. A tak vám zcela upřímně mohu povědět, kde mé myšlenky skončily. U předpojatosti. A kdo mi bude tvrdit, že ji nezná, toho budu považovat za mrtvého. Protože každý z nás ji má, každý touto chorobou trpí. Předpojatost je úzce spojena s naším vlastním soudem. Tedy souzením ostatních lidí, věcí a skutků. Vidíš-li chudého kouzelníka, nikdy si neřekneš, že je to ale milý děda, ale něco ošklivějšího. Ba naopak, vidíš-li bohatou kouzelnici, hned si říkáš, jaké má štěstí a jak je krásná. Už nepomýšlíš na to, že může být pyšná, zlá či nešťastná.
Proto bych ráda, kdyby se každý z nás nad sebou zamyslel. Zamyslel se nad svými soudy a sem tam zažil i jasnou noc.
Za redakci Corvina Declaratio
Lilien Emity Meissed
Sedmý modrý sraz: „Evermore!“ |
Život nás svádí dohromady, poté nás na čas rozdělí a pak zase spojí. A přesně tak bych popsala naše modré srazy. Sejdeme se, užijeme si spoustu zábavy, ale hned na to přijde loučení a my se můžeme jen těšit, až se opět potkáme. Je nás mnoho… Každý jsme odjinud… Jsme odlišní, ale přece máme jedno společné: Jsme modří.
Pojďme společně s několika havrany zavzpomínat na chvíle modrého setkání, které se neslo ve velice příjemné atmosféře. Podívejme se na sraz, na který jen tak někdo nezapomene.
Labyrintové legendy I. - Na počátku... |
Nový ročník Labyrintu Roweniných schodů je v plném proudu a letos si více přiblížíme legendu o Sedmeru. Minulý rok jsme si dokazovali havraspárské ctnosti, letos tomu není jinak. Tyto příběhy splývají v jeden a jejich cílem je nejen odhalit historii našich sedmi havranů, ale také objasnit důležitost všech našich ctností. Tak jako nemůže být havran bez druhého havrana, nemůže být ctnost bez druhé ctnosti.
zobrazitLabyrintové legendy I. - Modrá vypracování |
Dříve, než se s chutí odhodláte začíst do tohoto článku, odkazuji vás na Labyrintové Legendy I., na něž vlastně navazujeme. Že jste zvědaví, jak se v Labyrintu Roweniných schodů našim havránkům daří? Tady je ta chvíle, kdy bude vaše zvědavost ukojena.
zobrazitMódní patrola skrz naskrz |
Patrola je místo, které nás vítá hned při vstupu do země zvané Corvinus Declaratio, a je již jeho nedílnou součástí. Místo krásných, originálních a bohatých. Máme pro vás rozhovor se šéfovou módní policie, statistiku a něco kolem.
zobrazit„V rostenu, k zemi se přibiju.“ |
V rostenu se nikdo asi k zemi přibíjet nebude, ale máme tu novou sérii článků o pranostikách. Každý měsíc se podíváme na předpovědi a budeme zkoumat, do jaké míry jsou pranostiky spolehlivé. Že nevíte, co to ty pranostiky jsou? Já Vám zatím prozradím jen to, že se jedná o nepříliš známý mudlovský výmysl, zbytek si přečtěte v článku sami. A pozor! Navíc uvnitř naleznete soutěž!
zobrazitJohn Werewolf: Proč skončil na pozici havraspárského kolejního |
Rozhodla, jsem se o tomto tématu napsat, jelikož mi toto téma přišlo opomíjené. Nového kolejního ředitele už jsme vyzpovídali, ale co říká ten bývalý?
zobrazitZe zákulisí redakce VIII. |
Nějaký ten čas již utekl a i naše redakce prodělala mnoho změn. Máme tu hladen, měsíc, ve kterém bychom již mohli být moudřejší. Pojďte s námi nahlédnout do utajovaných vrátek modré redakce a podívejte se, co se zde dělo, děje a dít bude.
zobrazitLabyrintové legendy II. - Ztracen v myšlenkách |
Pokud jste již přečetli článek „Labyrintové legendy I. – Na počátku…“, jste na správném místě! Přesvědčili jsme dalšího z havranů, Corva aby nám povyprávěl, jak se k budoucímu Sedmeru dostal on. Jak se to tedy seběhlo?
zobrazitLabyrintové legendy II. - Modrá vypracování |
V článku Labyrintové legendy II. - Ztracen v myšlenkách jste měli možnost zakusit atmosféru dob pradávných, kdy ze sedmi byli teprve dva. Jak si s druhým schodem poradili havraspárští studenti?
zobrazitHradní kuchyně pod lupou |
Místo, které se stará o naše žaludky, chutě a mlsné jazýčky. Místo, o kterém někteří ani nevědí, ovšem bez něj by nebylo ve Velké Síni prostřených stolů.
zobrazitFamfrpál klepe na dveře |
Sezóna se blíží a družstva pilně trénují a posilují své šance na famfrpálový pohár. Vydala jsem se tedy na hřiště a zkusila zjistit nějaké podrobnosti. Tímto všem děkuji za spolupráci.
zobrazitPříběh: „Jak kdy!“ |
Druhý příběh z mé série, nemá skoro žádné navazování na ten předchozí, protože se odehrává v mudlovském světě.
zobrazitTechnický guru: John Werewolf
Korektura a vizuální úprava článků: Lilien Emity Meissed, Morgana Pepper
Ilustrátoři: Annie Reprobate, James Watfar
Autoři článků: Anna Barberová, Annie Reprobate, Eliah Tailesová, Justin Angel Sane, Lilien Emity Meissed, Morgana Pepper, Sophi Ariadne Shirová
Poděkování: Poděkování patří především múzám, které k nám promlouvaly, ač třeba na poslední chvíli. Múzám, které si tak jako jejich sestry neudělaly prázdniny a navštívily nás i v těchto deštivých dnech. Děkujeme tak, jako vždy našim redakčním skřítkům, že nad námi bděli a strkali nám pod hlavy polštáře, čímž nám ušetřili pár modřinám a flekům od inkoustu na čele. A děkujeme i tobě, že ses opět vrátil k přečtení našeho časopisu, který pod své opatrovnictví schovává pár modrých redaktorů.