Místo činu? Les.

Stejně jako minulou výpravu, i tuto zařizovala naše drahá prefektka Elanius Aine Neil, které by se určitě za tohle slušelo poděkovat. A opět byl naším průvodcem pan Samael Raukowicz.

Výprava byla objednaná na 2.5.2010, tedy na neděli, na 20.00 hodin. Pro vstup do lesa bylo nutné napsat Elan oslavnou báseň a když jsem to zvládla, opět jsem ukořistila místo na výpravě. V příslušný čas jsem byla nastoupená v Síni.

Výpravy se zúčastnily Barush Talandie, Isabella Anne Swan, Lilien Emity Meissed, Madidess Leevian, tedy já, Nicolette Marique Leroy a nakonec také samotná Elan.

Začalo to velmi slibně. Bylo nám totiž oznámeno, že z himalájské rezervace uprchl Yetti a ten se nachází buď v lese, nebo odjel na dovolenou na Floridu. Samozřejmě jsme všechny začaly jásat, protože ačkoli jsou v tomto mudlovském státě hurikány, je to určitě moc pěkné místo. Radovaly jsme se ale předčasně. Našim úkolem bylo pouze prohledat les.

Při pozorném zkoumání jsme našly několik bylinek, děravou ponožku a Elanius se dokonce povedlo ulovit sváču pro její sovy; našla totiž potkánky (a jak doufala, bude jich alespoň sto). Když jsme hledaly stopy, většinou jsme o sebe zakopávaly, popřípadě zkoumaly vlastní stopy. Potom jsme však uslyšely šílený řev a jak to tak vypadalo, všichni se dost lekli - krom pana lesníka, který byl na to očividně zvyklý.

Schovala jsem se za Elan, která se schovala za panem Samaelem, a na mě skočily vzápětí i Nicol a Is. Nebylo to asi rozumné "maskování", ale dopadly jsme výrazně lépe než Lili. Po pádu z koštěte z minulé výpravy byla trochu zmatená, a tak skočila do náruče něčemu velkému a chlupatému...

Zjistila, že je to právě onen Yetti. Někteří po něm začali házet větve, ti, kteří nezapomněli kouzlo na omráčení, začali metat kletby, jenomže Yetti dělal, jakože se nic neděje. Vtom ale dostaly jisté dvě modré nápad!
Nevím kde, ale někde se dočetly, že Yetti má rád citrónovou zmrzlinu a tvaroh. A to by nebyla Isabella Anne Swan, kdyby neměla kapsy plné této pochoutky. Obětovala své skromné zásoby a začala je házet po Yettim.

Ten nějakou dobu spokojeně mlaskal a olizoval si tvaroh z obličeje (stále mluvíme o Yettim a ne panu lesníkovi), potom mu však došlo, že drží v rukou Lilien Emity Meissed. Pokud teď čekáte nějaký happyend podobný těm z filmům typu "Kráska a zvíře", jste na omylu. Yetti totiž Lili očichal a pak ji, dle slov pana lesníka: "naštěstí hodil na zem". A tak Lili tvrdě dopadla na zadek.

Yetti se asi unavil, po chvilce cpaní totiž usnul. Pan lesník tedy použil formuli a s její pomocí dopravil spícího Yettiho vzduchem až k okraji lesa. Tam jsme se museli rozloučit.

Yetti byl navrácen do rezervace v Himalájích a jménem celého Havraspáru doufám, že si tam našel krásnou Yettici.

Tolik tedy o naší výpravě!