Na máslovém ležáku s Monny von Schatz

Lilien Emity Meissed přichází s omluvným úsměvem, jelikož nechala Monny von Schatz trošku déle čekat, ale Monny se jen usmála a nabídla Lilien místo.

***

Corvinus Declaratio: Monny, před několika dny ses stala po nějaké době opět pokladnicí. Co tomu všemu předcházelo. Proč si myslíš, že tě p.p.Werewolf opět jmenoval?

Lilien se usměje a předá Monny pomyslné žezlo pokladnic a poté si poručí zmrzlinový pohár. Mezitím Monny usilovně přemýšlí nad otázkou.

Monny: *hluboce se zamyslí* Mno... úplná odpověď na tvou otázku by byla na samostatný článek, ale zkusím říct jen ty hlavní body *usměje se* Když jsem byla zvolena jako pokladník poprvé, bylo kolejní konto na bodě mrazu. Většina havraspárských nevěděla, že nějaké konto máme a že se do něj přispívá, a ti, co o něm věděli, vůbec netušili, k čemu slouží. Mně se po obrovském úsilí podařilo konto zviditelnit a uvést věci na pravou míru. Proto si myslím, že když ses kvůli zlým mudlům nemohla už dále o konto starat, padla (alespoň prozatím) volba na mě. Ne však proto, že bys něco dělala špatně, naopak si myslím, že jsi odvedla, a stále odvádíš, dobrou práci.

Lilien zaskočil máslový ležák a málem ho všechen vykuckala, ale jelikož je profík, nedala to na sobě znát, tedy alespoň Monny se netvářila, že by si toho všimla.

Corvinus Declaratio: Takže ses vlastně postarala o to, aby bylo konto vyzdviženo z hlubin, k tomu ti musím trošku opožděně pogratulovat *usměje se* Mudlové jsou někdy pořádné potvory... a děkuju *zamlouvá své zmodrání a skoroudušení máslovým ležákem* Mohu se zeptat, jak ses cítila při tom, když tě pan kolejní žádal o to, aby ses o konto opět starala a poté při znovujmenování?

Monny mávla na madame Rosmertu, poručila si limonádu, poškrábala se na hlavě a začala opět velice profesionálně odpovídat. Naše redaktorka začala mít podezření, že už to někdy dělala.

Monny: *potutelně se usměje* Po pravdě? Byla jsem pyšná. Pyšná na to, že si nemyslí, že už patřím do starého železa a hrdá na to, že si pořád ještě myslí, že dokážu přijít s něčím novým, neokoukaným a hlavně že mě stále vnímají jako schopnou udržet otěže a řídit konto tím správným směrem. Od okamžiku, kdy mi pan kolejní řekl, že budu opět pokladník, začaly mi v hlavě rojit myšlenky, nápady, hodnoty... jako když praštíš do vosího hnízda. Už dlouho jsem se necítila tak potřebná *usmívá se*

Monny se začala tvářit velice zasněně, a tak jsem toho využila a zkusila jsem na ni fígl, který z ní měl dostat nějaké informace o tom, co se na nás chystá...

Corvinus Declaratio: Jak jinak, než po pravdě *usměje se* Ano, takový pocit znám, ten je k nezaplacení... Když už mluvíš o tom, jak se ti rojily nápady v hlavě, prozradíš nám, jestli něco chystáš v brzké době? A co?

Monny však můj záměr prokoukla a opět odpověděla velice diplomaticky, takže si na její nápady budete muset ještě chvilku počkat...

Monny: *nasadí vážný a mírně zamyšlený výraz* Jistě si pamatuješ na můj příspěvek na vývěsku, kde jsem vypsala příspěvky za duben. Zjistila jsem, že dohromady z naší koleje přispělo "jen" deset lidí. Na konci mého příspěvku jsem všechny ostatní žádala o to, aby mi buď do komentářů nebo do sovince posílali názory na to, proč se za poslední dobu do konta tak málo přispívá. Nepřišla ani jedna sova a v komentářích také nic není. Trochu mě to zamrzelo. Mým prvotním cílem je tedy to, aby se zamezilo této nedůvěře, co se kolejního konta týká, a aby se havránci nebáli přispívat, protože za utržené peníze se opravdu v zasedačce večírky nepořádají. Chtěla bych si v trezoru zase zaplavat, aniž bych si odřela kolena... No a další v pořadí mám v hlavě pár návrhů na soutěže a takové malé překvapení, co se týká kolejního kumbálu *usměje se*

Prolistovala jsem si přepis rozhovoru od začátku a moje oči ulpěly na jedné větě.

Corvinus Declaratio: Takže se budeme muset nechat překvapit, no to se dalo se čekat *usměje se* Někdy na začátku jsi uvedla, že alespoň prozatím padla volba na tebe. Proč říkáš to prozatím, má se něco v nejbližší době měnit?

Monny se jen andělsky usmála a odvětila:

Monny: No tak přece vám neprozradím všechny svoje plány... přišla bych o moment překvapení a hlavně byste se na to mohli připravit a to neslouží dobré věci *pousměje se* Inu... změnit se může vždycky cokoli... Já upřímně doufám, že budu pokladník co nejdéle to bude možné.

*

A samozřejmě jsem se nemohla nezeptat, jak si naše nová pokladnice rozumí s naším trezorem Candym!

Corvinus Declaratio: A jak si rozumíš s Candym? Spřátelili jste se? *zasněně vzpomíná na Candyho*

Monny se trošku zamyslela...

Monny: Mno, první chvilky byly takové nervózní, ale to je na začátku takového vztahu normální. Teď už jsme jedno křídlo. Pomáhá mi, jak mu to jde *usměje se*

Nyní jsem se rozhodla nechat Monny trošku volno, kde si mohla říci, co jí napadlo.

Corvinus Declaratio: Ano, souhlasím, Candy je modro největší. Je něco, co bys chtěla našim čtenářům říci? Cokoliv, nechávám ti volné pole...

Monny: Mno, chtěla bych jim poděkovat jménem Candyho za to, co všechno pro něj a pro kolej dělají, dělali a dělat budou *úsměv* A že mi svými vstřícnými gesty pomáhají držet si post *mrkne a zasměje se*

Monny pak začala pošilhávat po hodinkách a mně bylo jasné, že už má být dávno někde jinde, a tak jsem ji tedy vstřícně propustila.

Corvinus Declaratio: A jelikož už nás tlačí ten zatracený čas, chtěla bych ti poděkovat, že sis na mě ten čas udělala a podělila ses s námi o své pocity a nějaké ty plány... *usměje se* Přeji ti v tvém pokladnickém období mnoho štěstí *mrkne na Monny*

Monny se zvedla od stolu, ale ještě na mě stačila křiknout:

Monny: Příště si musíme pořídit obraceč času, měj se!

*

A byla pryč. Já si sbalila svoje věci a vydala jsem se do svého pokoje, když vtom jsem do někoho vrazila. Byl to náš pan kolejní, který se zrovna vracel z.... No nebudu práskač *mrkne na p. kolejního* A jelikož se mi pan kolejní připletl do cesty ve chvíli, kdy jsem měla psací náladu, musela jsem se ho také na něco optat.

Corvinus Declaratio: Pane Johne, před nedávnem jste se musel opět potýkat s hledáním nové pokladnice, když se stávající pokladnice rozhodla z postu na nějakou dobu odejít, a vaše hledání se zastavilo u Monny von Schatz. Mohu se optat, proč právě u ní?

p. John Werewolf: No, ono to vlastně asi není žádné překvapení. Monny již nějakou dobu byla pokladnicí a v momentě, kdy jsem potřeboval narychlo záskok, tak byla první člověk, který mě napadl.

Corvinus Declaratio: Můžete našim čtenářům vysvětlit, jak myslíte, že jste potřeboval ,,záskok"? Přeci jenom, když se někdo stane pokladnicí, nedá se to považovat za záskok

p. John Werewolf: Ono je to těžké. S původní pokladnicí jsme se dohodli, že si teď vyhradí i trochu víc času na mudlovské povinnosti a já jsem potřeboval co nejdříve nového pokladníka. Proto jsem nevymýšlel žádné nesmysly a do konce roku jsem na místo pokladnice dal Monny. A po konci roku se uvidí, jak vše bude, to nyní opravdu nevím *usměje se*

Corvinus Declaratio: Takže říkáte, že na konci roku proběhnou boje? *zakření se ďábelským úsměvem*

p. John Werewolf: Věřím, že to nebudou žádné boje, my v koleji snad nebojujeme *usměje se* A říkám jen to, že se na konci roku teprve uvidí, jak to všechno bude. Určitě nechci nic ukvapit.

Corvinus Declaratio: Děkuji za váš čas, který jste věnoval našim čtenářům a díky tomu jim objasnil některé věci.

***

Pan kolejní se usmál a šel si opět po svém a já se vydala do redakce, abych článek předložila naší šéfredaktorce...