Soutěžící na scéně - Jane Mooren

Jane Mooren, prefektka nebelvírské koleje, pilná studentka třetího ročníku a vtipná společnice. Byť je teprve třeťačkou, nosí už stříbrný odznak a dokázala za celé své studium nasbírat celých 18159 bodů, což je velmi pozoruhodné a v bodovacím žebříčku ji to posunulo na druhé místo, za celé studium je pak pátá! V soutěži Sedmiboj ji zatím podpořil hrad 380 hlasy. Tahle dívčina sice možná není nejvýraznější osobností hradu, ale skrývá se v ní něco, co v sobě nemá každý a co z ní dělá naprosto jedinečného člověka.

***

Poptali jsme se na Jane ostatních lidí, kteří ji znají lépe, a ti nám o ní řekli následující:

Betelgeuse Orionis: Jane Mooren? No, je to bezepsporu jedna z nejlepších studentek, jaké učím. Velice inteligentní, schopná, s bystrým úsudkem... Navíc má velice příjemný smysl pro humor. A jestli ode mě chcete slyšet i to, jaký je člověk - tak musím říct, že je prostě skvělá. Jedna z nejlepších, jaké jsem kdy na škole poznala - obětavá, laskavá, energická, přátelská a neúnavná... a také skromná, což na ní osobně oceňuji nejvíc. Myslím, že Nebelvír může rozhodně mluvit o  velkém štěstí, že byla Jane přidělena právě do jeho řad. A doufám, že si toto její současní spolužáci a kolejní ředitel uvědomují a že za to Moudrému klobouku alespoň v duchu blahořečí...

Narcissa Teacherová:Áá, Jane... Tak to je moje zlato *začervená se* Jasně, že ji mám ráda... A jak... Je to taková naše šikulka, je moc ochotná a milá. Taková dobrá dušička. Jedna z osob, které mám na hogu vůbec nejraději. Momentálně vypadá kouzelně *začervená se* No je s ní sranda a dobře se s ní povídá *úsměv*

Sharlotte de Libretëa:Jane mám ráda, je pohodová... Párkrát už jsme si povídaly, náhle jsem ji potkala včera, byla milá *usměje se* Názor na ní mám... No.. Je to pilná studentka, teda aspoň podle mě, dokáže rozesmát. Je opravdu bezva červená!

I když je Jane časově vytížená souhlasila se schůzkou u Tří košťat, kde jsme jí položili pár otázek ohledně hradu, lidí v něm a samozřejmě Sedmiboje:

***

Corvinus Declaratio: Co říkáš na momentálně nejnovější, pátý úkol? Je to především kreslící úkol, je to tvůj šálek čaje?

Jane: Popravdě? K infarktu nemám daleko a to mám ještě dost času před sebou. U předchozích úkolů jsem byla zděšená až po pár dnech, u tohohle mě vyděsila první řádka, a to ještě než jsem stihla pochopit, o čem ten úkol vlastně je *směje se* Mám takový pocit, že můj kladný vztah k Dennímu věštci už po tomhle úkolu nikdy nebude jako dřív *směje se*
Kreslení není mým šálkem čaje ani zdaleka, ať mu věnuji, kolik času jen chci, stejně to vždycky dopadne katastrofálně (ale za to určitě mohou ty tužky!).

Corvinus Declaratio: Kterým úkolům dáváš přednost? Máš spíše básické střevo nebo ráda kreslíš? Či preferuješ logické úvahy?

Jane: Z téhle nabídky mi je nejbližší asi básnění, ale na prvním místě je rozhodně normální psaní. Na tom se nedá nic zkazit, spíš naopak. Ale když už psaní, tak vymyslet nějaký pořádný příběh a ne jen tak nějak nudný popis. Logické úvahy mi také příliš nevadí, ale u těch je spíš problémem, že rychlost je pro mě cizí slovo a občas mi déle trvá, než si to všechno srovnám.

Corvinus Declaratio: A co takhle úplatky? *spiklenecky mrkne* Jsi pro nebo dáváš důvěru ve svůj výtvor?

Jane: Spoléhat musím hlavně na svůj výtvor, protože na úplatky nemám *směje se* A těžko říci, jestli by porotu potěšilo pár ubohých srpečků (respektive, jestli by je to potěšilo do takové míry, že by se jejich potěšení kladně projevilo). Navíc, korupce je mi celkem odporná... I když prohrát, tak alespoň čestně *úsměv*

Corvinus Declaratio: Co říkáš na „nováčky“, kteří přišli letos na hrad? Myslíš si, že hrad oživili, nebo je to spíše rok od roku horší?
Jane: Letošní nováčci jsou fajn, alespoň ti, které už jsem stihla poznat. Každý rok se ale takoví najdou, jen je jich někdy více a někdy méně. Hrad určitě oživili, přinesli sem zase "závan normálu". Vidím sice jisté zhoršení, ale spíš to, že nás strašně ubývá. Stavy lidí v kolejích jsou tak hrozně odlišné od těch v minulých letech, což je docela škoda. Nováčků je málo a starší zase odcházejí *posmutní*

Corvinus Declaratio: Který z dosavadních pěti úkolů ti nejvíce seděl?

Jane: Rozhodně ten první, byl nejméně omezující a dost mi připomínal některé eseje, nelišil se ani délkou, ani obtížností. Kdyby takové úkoly byly všechny, byla bych naprosto spokojená. Ale zase, možná by to bylo příliš jednoduché... V koutku duše ale doufám, že se ještě nějaký takový objeví *usměje se*

Corvinus Declaratio: Jak vnímáš organizátory? Jsi jim vděčná za tuto zábavnou a úchvatnou soutěž?

Jane: Organizátoři mi přijdou fajn, jejich soutěž je přesně taková, jakou jsem ji čekala... žere čas a likviduje nervy *usměje se* Ale jsem jim celkem vděčná, jelikož je zábavné poznávat, co všechno člověk dokáže, když opravdu musí (protože nevím nebo neodeslání je opravdu potupná možnost).

Corvinus Declaratio: Právě je v plném proudu famfrpálová sezóna, blíží se konec roku a navíc Sedmiboj – jsi v pohodě nebo ti již docházejí síly?
Jane: Síly už mi došly dávno, teď už melu z posledního *směje se* Svěží jsem byla tak první měsíc a půl a od té doby dodýchávám, ale to je u mě celkem obvyklý stav, lepší už to nikdy nebude. Famfrpál je klasický žrout času, i když náš první letošní zápas se skvěle povedl... a konec roku už taky straší, ale je daleko méně hektický než ten minulý.

Corvinus Declaratio: Máš opravdu hodně předmětů – celých 15! Stíháš to? Který máš nejradši?
Jane: Nestíhám *směje se* Ale nestíhala jsem ani loni, jen první rok byl takový poklidný... A stejně si vždycky naberu stejnou várku a věřím, že to bude lepší. A ono jak naschvál nikdy není. 15 není nijak moc, ale pro mě ideální počet. Loňských 19 bylo už moc.
Předpokládám, že na konci roku budu zase ve stejné krizi jako vždy a zase se mi podaří z toho nějak vybruslit. Doufám v to...
A který mám nejradši? Rozhodně Prefektování a primusování, i když teď už mi lezou na nervy úplně všechny předměty...

Corvinus Declaratio: Máš ráda famfrpál? Kterou pozici máš nejraději?
Jane: Famfrpál je báječný žrout času a mám ho moc ráda, i když na konci sezony ho většinou nesnáším. Baví mě to klikání až do oblbení tolik hodin, pomalé nabíhání procent, sestřelování protivníků... Je to fajn oddychovka.
Mám ráda všechny pozice, i když nejbližší je mi asi střelec, jelikož s ním jsem měla nejvíce problémů a trénovala jsem ho nejdéle a těch veselých chvilek, co jsme spolu zažili *směje se* (červení určitě pamatují nedobrovolné střídačky).

Corvinus Declaratio: Máš nějaké tajné tipy na další úkoly? Už jich moc nezbývá. Za které bys byla moc vděčná?
Jane: Nemám, radši totiž nechci předvídat, abych nebyla v šoku ještě dříve, než je třeba. Byla bych ale vděčná za nějaký čistě básnící nebo psací úkol, ve kterém bych nemusela vůbec nic kreslit. A nebo případně zase úkol na logiku, abych pak měla další 10 dnů volno a nemusela se tomu věnovat.

Corvinus Declaratio: Děkujeme moc za rozhovor a vše zakončíme poslední otázkou – řekla bys nám nějaké své dojmy o Sedmiboji, z toho, co jsi zatím prožila?
Jane: Sedmiboj se mi zdá dost podobný famfrpálu... Taky žere čas a otupuje smysly. A přesto je skvělý, protože není nic lepšího, než když konečně odešlete úkol a víte, že jste ho sice totálně zkazili, ale máte ho konečně hotový a máte celé čtyři dny volna! Nic tolik nepotěší..
A není zač :)

***

Přejme tedy Jane do kone Sedmiboje pevné nervy, odvahu a jasnou mysl :)