yslím, že neřeknu žádnou novinu, když teď pronesu, že na zemi je spousta lidí. Lidí různých povah, zvyků, podob, zájmů… tedy co člověk, to originál, ač i někdy se najdou lidé podobní, ale nikoliv stejní do puntíku. Avšak tuhle masu různých osobností řadíme do jedné, povětšinu času nedůležité, škatulky jménem: Neznámé obyvatelstvo planety Země. Ovšem již v našem raném dětství nastává chvíle, kdy si vytvoříme svou vlastní, osobní škatulku pro ty, co najdou klíč, tedy rovnou dva. Víte co tím myslím? Pro ty méně chápavé to trochu přiblížím, protože se opravdu nejedná o klíče, které vám každý šikovný zámečník namnoží, to tedy ani náhodou! Jsou to speciální klíčky od pomyslných komnat, které vytvořilo vaše srdce. Ale ne, nepředstavujte si komnaty přeplněné lidmi. Každý ve svém životě potká mnoho lidí. Ale rovnou vyřaďme ty, které míjíte při cestě na nákup a ani slůvko s nimi neprohodíte - třeba někdy příště. Ani ti, se kterými pronesete pár vět na párty či na kouzelnickém setkání, nemají právo takový klíč získat. Až po čase zjistíte, že danému člověku můžete vydat první klíč, kterým ho pozvete do první komnaty. Tedy omluvte to špatné pojmenování, není to komnata, je to spíše taková předsíň, kde se čeká na udělení druhého klíče. Až druhý klíč totiž dovede dotyčné na konec pomyslné cesty. Anebo na začátek? Ono se to asi nedá rozlišit, znamená to obojí! Víte, přátelé a rodina je mnohdy to nejcennější, co člověk má. Někteří to víme a jiní na to časem přijdou také. Myslím, že důležitost rodiny netřeba rozvíjet, pro mnohé z nás je to pouto, které se nedá přetrhnout, bohužel ne všichni mají takové štěstí. Je tedy jen na nich, jestli se poučí z chyb, které udělali ti před nimi. Ovšem teď bych ráda mluvila o přátelích, o lidech, kteří dostanou druhý klíč a projdou dveřmi do komnaty s prostým jménem: Srdce.
Ale pozor, opravdu je důležité, abyste věděli, komu tato dvířka otvíráte. Měli by to být lidé, které máte bez pochybností rádi, u kterých víte, že vám neublíží a v nouzi podrží. Ostatní, ať si trůní v předsíni či ještě před ní, jen těm nejlepším předejte oba klíče, prožívejte s nimi radosti i strasti a utvrzujte se v tom, že oni do vašeho SRDCE patří.
Nyní k sobě vezměte své přátele, otevřte si vydání Corvina Declaratio a společně pročítejte to, co naše redakce stvořila pro vás
Za celou redakci Corvina Declaratio
Lilien Emity Meissed
Dobrý modrý ročník |
Školní rok Léto 2013. Co nám vzal už víme... Ale co, nebo spíš koho, nám přinesl?
zobrazitHudba v ohrožení |
Před nedávnem se skupinka modrých studentů zasloužila o štěstí jednoho Houslového Klíče. Díky své bezmezné moudrosti (skromně řečeno) zachránila ukradené noty a jako pravá ruka spravedlnosti potrestala jejich únoskyni – ďábelskou Falešnou Melodii.
Tento článek, určený všem nezúčastněným modrým a ostatním obyvatelům hradu, vás provede všemi důležitými momenty této záchranné akce.
Lucy Mysterious: „Mám ve vesmíru svou hvězdu.“ |
Velkolepé klání nejen modrých šampionů se pomalu a jistě blíží ke konci. Měla jsem opět tu možnost a popovídala si se třetí havraspárskou bojovnicí, Lucy Mysterious. Co pro ni celý turnaj znamená a jak vidí naděje svého týmu na umístění v celém turnaji? Pootočte zažloutlým pergamenem a vše bude objasněno!
zobrazitPravda o B4 odhalena! |
Podíváme-li se na věci blíže a okem pozorným, prokáže se často staré moudro Leprikónů – není všechno zlato, co se třpytí. Nahlédněme tedy za oponu soutěže, která v tomto roce hýbe hradem a odhalme stinné stránky velkolepého klání, klání, pod jehož lesklou skořápkou se skrývají hrůzná a temná tajemství.
zobrazitOvečky, ovečky, pojďte domů! |
aneb Sedmý ročník ve školním roce Léto 2013. Kdopak letos ovcuje?
zobrazitVýprava za koťátky |
Výpravy s madam Monny jsou proslulé svou dobrodružností. Spolu s tou nesmíme opomenout odpovídající riziko. Pojďme se podívat, jakému riziku jsme se dobrovolně nechali vystavit při poslední kolejní výpravě do hloubi lesa.
zobrazitAnketa: Plnění magíků |
Sbírání magíků je činnost, která nikomu nepřinese body ani srpce, pouze duševní uspokojení. Pro někoho je to zbytečná ztráta času a pro jiné skvělá doplňková zábava našeho kouzelnického hradu. Zeptala jsem se několika obyvatel hradu, jak to s magíky mají oni.
zobrazitMichaela Mary Enigmatic - „Na hradě mě drží samotný Havraspár“ |
Nováčci, drobotina, která vždy umí překvapit. Z těch, co se zprvu jeví, jako nadějná posila koleje po chvíli nezbude ani slechu, naopak u těch méně nápadných jsou překvapení na místě. Dnes jsem si popovídala s modrou prvačkou Miachaelou Mary Enigmatic, která hýří modrou září a my můžeme jen doufat, že jí to vydrží!
zobrazitMulťáctví: Pro a proti |
Trochu jsem se rozhodla rozebrat toto téma, je to docela závažné téma, takže jsem v tomto článku zvážila jeho klady i zápory, zda se vyplatí či ne. No, čtěte dál a vše se dozvíte!
zobrazitHavraspár - knihy, pověst a realita |
Nedávno jsem se tak zamýšlel nad tím, jak je vlastně vyobrazen Havraspár v díle JKR, jak mi byl Havraspár popisován coby nováčkovi, a jaký vlastně Havraspár skutečně je. Pokud Vám přijdou tyto otázky zajímavé a třeba jste se nad nimi též zamýšleli, můžete srovnat své myšlenky s mými skrz tento článek.
zobrazitKolejní maskoti - Nebelvír |
Každý na hradě už jistě slyšel o havraspárském Sedmeru, ale co ostatní koleje - mají taky nějaká zvířata nebo maskoty?
zobrazitPovídáme si s Uršulou |
Zašla jsem se podívat za jedním duchem, který v našem hradě už nějaký ten pátek bydlí. Nejčastěji na ni narazíte v dívčí umývárně v prvním patře. Přes její ufňukaný hlas ji nemůžete přeslechnout, ani kdybyste chtěli. Uršula. Ufňukaná Uršula.
zobrazitZástupce šéfredaktorky: James Watfar
Technický guru: John Werewolf
Korektura a vizuální úprava článků: Helenia Kukková, Justin Angel Sane, Lilien Emity Meissed
Ilustrátoři: Eliah Tailesová, James Watfar
Autoři článků: Annie Reprobate, Elysion Blackmoorová, Dunstan Merryweather, Helenia Kukková, James Watfar, Kathie Amanda Nakimur, Lilien Emity Meissed, Michaela Mary Enigmatic, Sophi Ariadne Shirová, Zendaer Amattis
Poděkování: Děkujeme času, že nás hnal do práce a když se dílo nedařilo, ochotně chvíli posečkal. Inspiraci za to, že nás úplně neopustila a občas se přišla na naši práci i podívat. Největší poděkování patří však každému, kdo v sobě sebral dostatek sil, aby mohl i v náročné části školního roku přispět svým dílem k vydání.